Saláty

Máte rádi nakládanou zeleninu nebo kysané zelí? Pak je pickles pro Vás to pravé.                                                                                                                                                

Pickles označuje zeleninu kvašenou pomocí bakterií mléčného kvašení (tzv. anaerobní fermentace). Tento proces konzervace zeleniny je lidstvu znám tisíce let a je jedním z důležitých prvků přirozené zdravé výživy. Kvašené zelí bylo součástí české a moravské lidové stravy.Důležitý je i obsah pro tělo prospěšných látek.

Co pickles obsahuje?
Velké množství vitamínů C, B1, B2, B6, K2, enzymů, minerálů: hořčík, draslík, fluor, dále laktobacilů a kyseliny mléčné. Právě kvašení zeleniny pomocí laktobacilů, kdy se sacharidy obsažené v zelenině mění na kyselinu mléčnou, znásobuje obsah vitaminu C a podporuje tvorbu a využití vitaminů skupiny B.

Laktobacily jsou probiotické bakterie, o kterých je známo, že se starají o naši imunitu a správné zažívání.

Vitamin K2 je narozdíl od dobře známého K1 poměrně nedostatkový, protože se vyskytuje pouze v kvalitních živočišných produktech (tedy určitě ne v těch z konvenčního zemědělství) a poté v dalších fermentovaných potravinách, jako je například sojový sýr natto. Ten je však pro jeho specifickou chuť a konzistenci málokdo schopen pozřít. K2 se stará o naše srdce, kosti, zuby (pomáhá zabudovávat vápník) a prevenci rakoviny.

Při nedostatku vitaminu K2 hrozí nedostatečné ukládání vápníku, a tím i vyšší riziko vzniku osteoporózy a zubní eroze. V případě užívání doplňků vápníku anebo vitamínu D a současném nedostatku vitamínu K2 v organismu hrozí vyšší riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Obecně řečeno kvašená zelenina aktivuje imunitní systém v boji proti bakteriím a virům, posiluje organismus proti infekcím, podporuje také tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě a zvyšuje odolnost proti stresu. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné žlázy by měli tuto zeleninu také zařadit do svého jídelníčku, protože jim pomůže s obnovou její správné funkce. Pickles je výborné při problémech s játry, tlustým střevem, ale napomáhá také při bolestech hlavy, když je použijeme nalačno.

Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek. Lidoví léčitelé doporučují jeho konzumaci a užívání kvašené zeleninové šťávy lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Obsažené látky totiž dokážou urychlit proces hojení a zacelování postižených sliznic.

Doporučená denní dávka jsou 2 polévkové lžíce kvašené směsi. Pickles je tak ideální oblohou k hlavnímu jídlu nebo přísadou do salátu.

A na závěr recept.

Ingredience:

• 1kg zeleniny (zelí, mrkev, řepa, cibule, kapie)
• kmín (dle chuti)
• trocha čerstvého křenu
• 1 lžička soli

Postup:

Zelí, řepu, cibuli a křen nakrájíme najemno, mrkev nastrouháme nahrubo. Vše smícháme dohromady, přidáme mořskou sůl, kmín a dobře propracováváme rukama, až pustí šťávu. Potom ji začneme pěchovat do nádoby. Pokud nemáte kvašák, tak zeleninu v nádobě musíte zatížit talířkem a kamenem či sklenicí s vodou.

Nádobu se směsí necháme 3 až 5 dní kvasit při pokojové teplotě (kdo spěchá, stačí 2 dny, ale zelenina nebude tak měkká). Jakmile je zelenina zkvašená a je v ní poměrně hodně šťávy, můžeme si ji přendat do malých skleniček, které dobře uzavřeme a uschováme v ledničce. Snížením okolní teploty se kvašení zastaví. Takto upravená zelenina vám vydrží až 3 měsíce. Podmínkou však je, aby byla po celou dobu zcela ponořená ve šťávě. Pokud zelenina sama nepustí šťávu tak, aby byla ponořená alespoň 1–2 cm, zalijte ji převařenou vychladlou osolenou vodou.